Zase tak často křemenáče na svých houbařských vycházkách nenacházím. Na místech, které již roky pravidelně navštěvuji, rostou opravdu jen zřídka. O to větší radost nastane, když se v zorném poli oka objeví charakteristicky oranžová hlava. Tentokrát jsme našli mladé plodnice ve smrkovém lese. Nejdříve jsem se domníval že se jedná o křemenáče smrkové, podle znaků a v blízkosti přítomných osik jsem se však přiklonil ke křemenáči osikovému. Pro mne je nejhezčí kontrast tmavého lesa, světlého třeně a sytě oranžového klobouku – prostě podívaná, za kterou stálo za to vyndat fotoaparát z batohu.
Napsat komentář