Úkolu, vyfotit si vrabce domácího, jsem se zhostil poté, co si kolega na internetovém fóru stěžoval ,jak zaznamenal u těchto pěvců výrazný úbytek početního stavu. U našeho domu máme trvale hejno asi dvaceti jedinců, jsou zabydleni v hustých tůjích, které jim poskytují výborný úkryt a každoročně v nich vyvádějí mladé.
K vrabčákům nebylo ale jednoduché se dostat na přijatelnou vzdálenost a pokaždé v mé přítomnosti ihned rychle zamířili do úkrytu hustého stromu. Přestože celé hejno pravidelně navštěvovalo krmítko se slunečnicí a prosem, fotografování možné nebylo. Ptáci vždy mířili z tůje rovnou do krmítka, rychle zpět a tak s různě velkými přestávkami pořád dokola. Jsou ostražití!Jsou jako smečka vlků! Mají své hlídače, vědí o mě, láteřil jsem když ani jeden z nich po 20 minutách čekání nevylétl. O to víc jsem byl v rozpacích, když jsem odešel domů a přes okno pozoroval jak okamžitě úkryt opouští, aby zalétli do krmítka a k tomu posbírali ze země na sněhu zbytky rozházené potravy. Přitom plně ignorovali přítomnost mého psa, kterého si k sobě pustí klidně i na metr. A právě u země jsem na vrabce nakonec s určitou strategií vyzrál a pár snímků se mi podařilo pořídit.
Samotné fotografování bylo docela honička. Ptáci jsou jak na pérkách a prakticky nepostojí. Všechny fotografie jsem pořídil pomocí úhlového hledáčku, o to horší byla pro mě orientace v prostoru a schopnost zaostřit na správné místo. Vrabec na sněhu byl pro mě docela oříšek, a při kompenzaci expozice jsem se na světlých místech dostával do velkých “přepalů“. Blesk jsem po třetím pokusu ihned vypnul, neboť celé hejno vždy na dlouho vyplašil. Až sníh roztaje, určitě se na ně přes objektiv ještě podívám. Pro někoho obyčejný vrabčák je totiž náhodou krásně zbarvený pták. A kdyby někoho zajímalo, jak jsem se k nim dostal na 3,5 metru, tak jen prozradím, že za psa jsem se určitě nepřevlékl :-).
Proč ubývají:
Podle praktických pozorování vědců jejich stavy znatelně ubývají po celé Evropě až o desítky procent. Přesné příčiny jsou předmětem častých spekulací, na vině jsou ale jistě tyto faktory nebo jejich kombinace:
úbytek potravy – tento druh se váže na na lidská obydlí, ve volné přírodě téměř nežije. Dnešní doba a architektura nedovoluje rozvoj nejrůznějších rostlin (keřů, trav a plevelů). Dostatek potravy je pro dospělé jedince životně důležitý hlavně v zimním období. Na vině může být i úbytek podomácku chovaných hospodářských zvířat, u kterých se vrabec vždy přiživil.
málo míst ke hnízdění – na dřívějších stodolách a domech bylo podstatně více možností k životu těchto pěvců než v dnešních moderních stavbách bez nejrůznějších děr a možností pro úkryt.
chemikálie – nejrůznější chemikálie ovlivňují zdraví a život všech živočichů na planetě, vrabci nejsou vyjímkou, chemikálie může ovlivňovat i plodnost dospělých jedinců.
chemizace v zemědělství – používání průmyslových hnojiv, herbicidů atd. ničí mnoho rostlin a tím i nepřímo hmyz, jímž se vrabci živí a hlavně krmí mláďata.
predace – rozvoj predátorů v okolí lidských obydlí. Sojka a zejména hojná straka může vybírat mláďata, krahujec loví obratně dospělé jedince, ze srstnatých predátorů jistě vede domácí kočka a kuna skalní. Vliv predátorů na početní stav vrabců je však velice diskutabilní.
Všechny výše zmíněné důvody snížení počtu stavu se týkají i ostatních druhů různých živočichů. Vyhlídky na zlepšení se mi nejeví příliš optimistické.
Informace o druhu:
Vrabec domácí je stálý pták vesnic a měst po celé Evropě. Velikost 14-16cm, na těle převládá hnědá a šedá barva v kombinaci s černou. Samec je pestřeji zbarven než samice. Hnízdí 2x-4x ročně v závislosti na kondici a potravě, od dubna do srpna, pod střechami, žlaby, nebo ve stromech a keřích. Potravu tvoří nejčastěji semena rostlin a hmyz, kterým krmí mláďata.
Jak pomoci:
Pomůže i maličkost, nabízí se zimní přikrmování, výsadba nebo ponechání vhodných keřů pro úkryt, ochrana nalezeného hnízda i osvěta veřejnosti(tak jak to třeba dělám nyní já :-) ). Střílení vrabců prakem či vzduchovkou by měl být dávno překonaný nešvar. Na závěr si dovolím jeden fakt z úst mé známé – učitelky základní školy, že po shlédnutí obrázku vrabce, ho ani jeden z patnácti žáků základní školy nepoznal.
Robur> Ahoj! To už neplatí, alespoň u nás už ne :-). Podél silnic už se neválí vysypané obilí jako dřív. Vrabec už nemůže být z ničeho nařčen :-)
Zdar, možná tě potěší, že vrabec je imperialistický pták. Kdysi dávno na to přišli v Číně, kdy západ soupeřil s východem, kdo vyprodukuje víc obilí, železa atp. Číňani pak úbytek obilí či ryže /už nevím/ sváděli na vrabce Ozančili ho jako imper. ptáka a cíleně ho zabíjeli, tuším, že za to byly i nějaké odměny.
Přesně tak, zabránit jim v přístupu, jinak se jich nezbavíte. Ale chtěl jsem říct něco jiného: Opravdu pěkné fotky, člověk by už málem zapomněl, jak takový vrabec vypadá :-(
Iveto, jiná možnost není, než všechny otvory pečlivě zatěsnit něčím tvrdým, aby ptáci neměli k izolaci přístup. Nejste sami, o tomto problému jsem letos slyšel ve svém okolí několikrát. Poblíž domu vysaďte keře, pověste budky, ať mají ptáci alespoň jiné útočiště. Ať se daří, Libor
Iveta: Na pokálené zábrádlí vezměte handru a kýbl s vodou a jinak nechte vrabce na pokoji a buďte ráda že máte kus přírody v baráku
Potřebovali bychom pomoci s vrabci,usadili se nám ve skulině pod střechou,bohužel v novostavbě a ničí nám polystyén,který je v zateplení domu.Máme rádi zvířata,ale bojíme se,že nám zničí i zábradlí na které nám kálí,hnízdo jsme odstranili z pod střechy,ale jak se zdá pořád se jich nemůžeme zbavit
Ahoj Petře, je dobré, že se nad takovými věcmi umí někdo zamyslet. Díky a ahoj, Libor
Ahoj, je smutné, že dnes každý hraje na počítači hry a ani nechodí do přírody, já jsem moc rád že mě můj táta k rybařině a přírodě přivedl. Tak ahoj, ty fotky vrabce jsou moc povedené.
To nepovím, ale můžu Ti nabídnout k prodeji kostým vrabce, velikost XL, už ho nebudu tolik potřebovat :-)
By mě zajímalo za koho nebo co jsi se zamaskoval :-)