Ve snaze ulovit několik okounů brázdících a lovících malé rybičky na mělčině mírné zátočiny řeky jsem se jedno srpnové ráno vydal již po páté hodině k vodě. Pruhovaní loupežníci svoji přítomnost okamžitě prozradili jejich charakterickým mlaskáním a čeřením hladiny při pronásledování rybiček. Netrvalo dlouho a první okoun byl na břehu, pustil jsem ho a pokračoval v lovu ve snaze vyprovokovat dalšího správným vedením woblera.
Ranní ticho spolu s velkou vlnou najednou přerušil mohutný útok na nástrahu, okamžitě jsem věděl o co jde a rozpoznal štiku. Můj přívlačový prut Shimano Speed Master 10-30g se plně ohnul a okamžitě předal svoji práci brzdě navijáku. Štika udělala ještě pár výpadů a už jsem se na ni koukal přes hledáček fotoaparátu, aby pak rychle mohla odplout zpět do svého živlu. Za zhruba hodinu lovu se na břeh postupně podívalo 6 štik, z nichž největší měřila 64cm. Od vody jsem odcházel spokojen když první sluneční paprsky rozehnaly jemnou mlhu a těšil se na teplé kafe a snídani, kterou jsem před lovem nestihl.
Štika obecná (Esox lucius) Štika neodolala a nechala se oklamat správně vedenou umělou nástrahou.
Večer toho dne jsem se vydal zkusit rybářské štěstí s tvrdším prutem na jiné místo s úmyslem pokusit se přesvědčit k záběru sumce. Nejprve jsem se docela slušně zapovídal s jedním starším kolegou rybářem a až po více než hodině jsem zabrodil po pás do řeky. Jakmile jsem začal s rybolovem, přihnaly se na obzor tmavé mraky a začalo docela hustě pršet. Od promočení mě zachránila slabá nepromokavá bunda ukrytá v batohu na každé mé vycházce právě pro tyto případy. Kraj řeky začal do hněda obarvovat vlévající se potůček a já se s myšlenkou na odchod domů ještě jal proklovat dno řeky woblerem Rapala CD. Po náhozu k druhému břehu toku jsem ucítil jemné drcnutí do nástrahy a následné ztěžknutí celé sestavy. Lamentoval jsem že snad už po třetí v deseti minutách táhnu pořádný trs vodní trávy (lakušníku) a pomalu přitahoval k sobě. Když jsem potom zvedl udici, abych břemeno nadzvedl, překvapeně jsem 2m od sebe těsně pod hladinou uviděl nádherně naježenou štiku. Než jsem se stačil vzpamatovat, vystřelila jak šíp, čímž mi docela slušně natáhla paži s prutem směrem do říčního koryta, kde přes brzdu mého navijáku předvedla hned několik jedovatých výpadů. Rybu jsem nakonec bez větších problémů dostal do podběráku a oddychl si. Celkem mě mrzelo jak dravec 11cm velkou nástrahu zhtl nešťastně, poškodila mu totiž hodně žábry a již při výstupu z řeky jsem si v podběráku všiml spousty krve vycházející ze skřelí ryby. Nástrahu jsem ji pracně vyndal peánem a po zvážení toho, že ryba má mizivou šanci na přežití při puštění zpět na svobodu, jsem ji usmrtil. Tato 80cm dlouhá bojovnice je moje letos jediná ponechaná štika z mnoha ulovených a zároveň největší v sezoně.
Štičí den jsem zakončil teplým čajem, citronem a trochou rumu, děkuju Ti za tento den Svatý Petře!
Štika obecná (Esox lucius) Pro dobré vyfotografování už nebylo onen večer světlo, dešťové mraky se postaraly o dřívější soumrak. Vedle štiky je vidět úspěšný wobler Rapala Count down 11cm.
Štika obecná (Esox lucius) Úlovek štiky je pro mě vždy silný zážitek, tato menší štika se nechala zlákat úspěšným woblerem značky Gloog, model Ares 7cm od Václava Fikara.
Petře ahoj, díkes L.
Článek je vynikající a fotky ještě lepší. Už se těším na další.